Včera se mi stala děsuplná věc a rád bych se o ní podělil. Tedy:
Jedu si takhle autem, kolem žádná další nevidím, nicméně v jednu chvíli slyším
troubení. Během nanosekundy mi proběhnou hlavou následující myšlenkové pochody:
- Není to z rádia? (Není, hrály Sigur Ros, tam se netroubí)
- Logicky - nehráblo mi z poslechu depresivní islandské hudby (když vydržím
Radiohead, ňáky Sigur Ros mě nerozházej)
- Není to z dálky? (Není, je to sakra blízko)
--> Výsledek: Nevidím žádné auto a někdo na mě troubí, tedy je tu někde
vehikl který nevidím, tudíž do něj každou chvíli nabourám.
Rychle jsem se rozhlédl po okolí a zkontroloval mrtvé úhly, takže jsem se málem
vyboural, neboť jsem se přestal dívat dopředu. Žádné auto nikde nebylo, ale to
troubení nemohla být halucinace... Nebo ano? Skutečně si leta nezřízeného
života a nezodpovědného chování vybrala své následky a měl bych se co
nejrychleji přihlásit do AA, případně rovnou do Dropinu nebo ještě lépe pořídit
si lepenkovou krabici a odložit se na Hlavním nádraží?
Ne. Stačí si zapamatovat, jaký zvuk hraje telefon když přijde smska.
Věnováno M.
| home | back |